|
|
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu
Geyerová, Simona ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Záměrem diplomové práce Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu je analyzovat učebnice dějepisu druhého stupně základní školy z hlediska vybraných přechodových rituálů. Této praktické části předchází obecné seznámení s problematikou rituálů a přechodových rituálů. Následuje pojednání o vybraných přechodových rituálech, jimiž jsou svatby a pohřby. Zvolené přechodové rituály určují směr, kterým se ubírá samotná analýza učebnic. Při rozboru učebnic mě tedy v obecné rovině zajímají témata svateb, pohřbů a všech dalších skutečností, které se s danou problematikou pojí. Následně zjišťuji, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou vybrané přechodové rituály žákům představeny. Aby žáci získali co nejvíce informací z konkrétního způsobu zobrazení přechodového rituálu, zabývám se i možnostmi, jak určité znázornění rituálu obohatit. V závěru shrnuji důvody proměn zmíněných přechodových rituálů zobrazených v učebnicích dějepisu pro druhý stupeň základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA rituál, přechodový rituál, učebnice, pohřeb, hrob, pohřebiště, sňatek, svatební obřad
|
|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích je doposud největší vesnickou nekropolí, která zatím nemá v Čechách obdoby. Předložená práce se bude věnovat komplexní analýze tohoto pohřebního areálu, který se nacházel nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou. Hlavním podkladem pro vypracování celkové analýzy bude elektronická evidence pohřebních celků, která bude propojena s celkovým plánem lahovického pohřebiště a poskytne tak hlavní grafické podklady. Práce se bude dále věnovat upřesnění vnitřní chronologie pohřebiště a jeho prostorovému rozložení. Pozornost bude věnována také pohřebnímu ritu, demografii zde pohřbené populace a zhodnocení jejího sídelního prostředí v období raného středověku. Závěrem bude zhodnocen význam raně středověkého pohřebiště v Praze-Lahovicích v rámci vývoje pražské kotliny v raném středověku. Klíčová slova Praha-Lahovice - raný středověk - pohřebiště - analýza
|
|
|
Vztahy jižních a západních Čech v době římské a v době stěhování národů
HEGER, Pavel
Předložená práce se pokouší o shrnutí dosavadních poznatků o osídlení jižních a západních Čech z doby římské a doby stěhování národů. Základem pro vypracování této práce bylo stručné shrnutí obecných informací týkajících se doby římské a doby stěhování národů a soupis veškerých lokalit, nalezišť a jednotlivých sídelních komponent. Druhá část práce se věnuje porovnání obou regionů na základě vybraných památek, kdy byly sledována hustota nálezů v obou krajích, průřez vybranými nálezy, přírodní podmínky lokalit. V poslední části se nachází pokus o shrnutí získaných poznatků.
|
|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu
Geyerová, Simona ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Záměrem diplomové práce Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu je analyzovat učebnice dějepisu druhého stupně základní školy z hlediska vybraných přechodových rituálů. Této praktické části předchází obecné seznámení s problematikou rituálů a přechodových rituálů. Následuje pojednání o vybraných přechodových rituálech, jimiž jsou svatby a pohřby. Zvolené přechodové rituály určují směr, kterým se ubírá samotná analýza učebnic. Při rozboru učebnic mě tedy v obecné rovině zajímají témata svateb, pohřbů a všech dalších skutečností, které se s danou problematikou pojí. Následně zjišťuji, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou vybrané přechodové rituály žákům představeny. Aby žáci získali co nejvíce informací z konkrétního způsobu zobrazení přechodového rituálu, zabývám se i možnostmi, jak určité znázornění rituálu obohatit. V závěru shrnuji důvody proměn zmíněných přechodových rituálů zobrazených v učebnicích dějepisu pro druhý stupeň základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA rituál, přechodový rituál, učebnice, pohřeb, hrob, pohřebiště, sňatek, svatební obřad
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
host ::
RSS.